Jaká je skutečná cena oblečení? Proč je udržitelné oblečení často dražší, ale nákup se přesto vyplatí?
Každý kousek oblečení má svůj příběh
Přemýšleli jste někdy nad tím, z jaké dálky cestovala ta krásná mikina, kterou jste si právě přinesli domů z obchodu či vybalili z balíku, jenž vám právě doručil kurýr? Kolika lidem, prošla pod rukama? Jaká je její historie od chvíle, kdy byla pouhým kusem látky, do tohoto momentu, kdy si ji poprvé oblékáte na sebe? Pojďme si dnes představit příběh dvou byť na první pohled velmi podobných kusů oblečení, ale ve skutečnosti s naprosto odlišným osudem. Pojďme se na pár chvil zamyslet nad tím, proč má volba udržitelného oblečení smysl a v čem tkví výhody slow fashion oproti fast fashion.
Kvalita vs. kvantita
Stalo se vám někdy, že jste ve výprodeji viděli hezký kousek oblečení a "museli" jste si ho koupit, protože za tu cenu ho tam prostě nešlo nechat? Pravdou je, že v dnešní době mají lidé plné skříně oblečení, které nenosí. Znám takové, co si nutně potřebují koupit šaty ve 3 barvách, ale vlastně je ani jednou neměli na sobě, nebo jedince, co mají každý druhý rok nový mobil, aby šli s trendem. Spotřebiče též měníme jak na běžícím páse - většinou proto, že v dnešní době nic nevydrží a finančně se vyplatí koupit nový než dát opravit. S oblečením je to stejné - podle zjištění Nadace Ellen MacArthur z roku 2018 se průměrná životnost oděvů zkrátila za posledních 15 let o 36%, přičemž při koupi oblečení končí nakonec 3 z 5 do roka v odpadkovém koši. Evropská Komise uvádí, že je každý rok v rámci EU vyhozených 5 milionů tun oděvů, což odpovídá přibližně 12 kg na osobu. Studie uvádí, že průměrně nosíme jeden kus oblečení sedmkrát, než ho vyhodíme do koše. Důvody jsou různé – oblečení bylo nekvalitní a hned po prvním použití bylo znatelné opotřebení, nebo jen kvůli tomu, že šatní skříň začala praskat ve švech a bylo nutné vyřadit oblečení, které se nám přestalo líbit (byť jsme ho třeba ani jednou neměli na sobě), aby uvolnilo místo na další kus. V čem se udržitelné oblečení liší? Díky kvalitním materiálům a pečlivějšímu zpracování je jeho životnost delší. Vzhledem k vyšší počáteční investici než u zlevněného produktu z fast fashion řetězce si takového oblečení více vážíme a nenapadlo by nás ho po jednom použití vyhodit.
Není bavlna jako bavlna
Jedním z nejoblíbenějších materiálů v oděvním průmyslu je bavlna, kterou si zákazníci vybírají kvůli tomu, že je příjemná na dotek, a taktéž s přesvědčením, že se jedná o čistě přírodní materiál. Opak je ale pravdou – už na plantážích bývá bavlna vystavována enormnímu množství pesticidů a dalších chemikálií, které ničí jak samotnou rostlinu, tak i půdu, z níž roste. Toxické látky se používají při výrobě vláken, barvení, bělení a mokrém zpracování každého z našich oděvů. Jak tomu zabránit? Volte kvalitní udržitelné oblečení z bio bavlny. Chcete-li mít naprostou jistotu, hledejte oděvy s certifikačním štítkem kontrolujícím chemický obsah, jako je OEKO-TEX®, GOTS nebo BLUESIGN®. My v Happy Nature sázíme na certifikaci GOTS, která je přední světovou certifikací ve výrobě textilu a zaručuje dodržení přísných environmentálních i sociálních standardů během celého výrobního procesu. Pokud vás toto téma zajímá blíže, dočtete se o jednotlivých typech certifikací například v tomto našem článku.
Environmentální hodnota oblečení
Podle Sustain Your Style je textilní průmysl druhým nejvíce znečišťujícím průmyslem na planetě.
Ve většině zemí, kde se oděvy vyrábí, se toxické odpadní vody z textilních továren vypouštějí přímo do řek. Mezi těmito chemikáliemi je mimo jiné olovo, rtuť a arsen, což jsou látky, které jsou extrémně škodlivé pro vodní život a zdraví milionů lidí žijících na březích těchto řek. Kontaminace se následně dostává do moře a nakonec se šíří po celém světě. Dalším významným zdrojem kontaminace vody je již zmíněné používání hnojiv pro produkci bavlny. Bavlna také potřebuje ke svému růstu velké množství vody - na výrobu pouhého 1 kg bavlny je potřeba přibližně 9 700 litrů. Paradoxní je, že se pěstuje v teplých a suchých oblastech, kde je vody nedostatek, například v Indii, kde až 100 milionů obyvatel nemá přístup k pitné vodě. Vedle toho pokaždé, když pereme syntetický oděv (polyester, nylon atd.), se navíc uvolní do vody asi 700 000 jednotlivých mikrovláken, která se dostanou do našich oceánů a jsou velmi nebezpečné pro naše zdraví.
Módní průmysl hraje hlavní roli v degradaci půdy různými způsoby: nadměrné spásání pastvin prostřednictvím kašmírových koz a ovcí chovaných pro vlnu; degradace půdy v důsledku masivního používání chemikálií k pěstování bavlny; odlesňování způsobené vlákny na bázi dřeva, jako je umělé hedvábí. Typickým příkladem zpustošení krajiny vlivem textilního průmyslu je devastace Aralského moře.
V neposlední řadě je třeba zmínit, že módní průmysl představuje 5 až 10 % celosvětových emisí skleníkových plynů.
Udržitelná móda se snaží minimalizovat dopad na životní prostředí. Jakým způsobem se o to snažíme u nás v Happy Nature? Tvoříme udržitelné oblečení z bio bavlny, na nějž používáme ekologický tisk. Objednávky odesíláme v krabičkách z recyklovaného papíru a za každý zakoupený produkt zasadíme 10 stromů.
Morální cena oblečení
V neposlední řadě je třeba zmínit prostředí, v němž je oblečení vyráběno. V případě fast fashion se oblečení vyrábí v zemích s velmi nízkými mzdovými náklady, kde jsou práva pracovníků omezená nebo vůbec neexistují – zaměstnanci pracují mnohdy více než 16 hodin denně, 7 dní v týdnu za mzdu, která jen stěží pokryje náklady na základní životní potřeby. Pracují obvykle bez ventilace, vdechují toxické látky a prach v přehřátých a nebezpečných budovách. Velmi časté je zaměstnávání dětí. Nehody, požáry, úrazy a nemoci jsou v textilních výrobnách velmi častým jevem.
Je tedy cena oblečení definovaná pouze částkou na visačce?
Pokud jste se dočetli až sem, určitě je vám jasné, že skutečná cena oblečení nespočívá pouze v ceně definované výrobcem/prodejcem. Skutečnou cenu oblečení bychom měli vnímat už od momentu prvotního zpracování materiálu a způsobu zacházení s ním. Je pouze na nás, spotřebitelích, zda zvolíme cestu, která bude lichotivější pro naši peněženku, nebo zda slevíme z konzumního šílenství, vydáme se cestou udržitelného oblečení a budeme nakupovat oděvy, které jsou z kvalitních materiálů, déle vydrží, ale hlavně - které byly vyrobeny eticky a s minimální zátěží pro naši planetu. Mám pro vás takový malý úkol na závěr - zkuste se nyní zamyslet, jakou z těch dvou mikin, které jsem na začátku zmiňovala, byste si nakonec pořídili, já osobně mám jasno.
Napsala pro vás Terezka